Peří. Peří umožňuje běžným opeřencům zvládnout teploty v rozmezí -20°C až + 20°C. Teplotu mohou regulovat pomocí “načepýření se” - proto vidíte po ránu v zimě místo spousty ptáků péřové kuličky.
Peří. Původním účelem peří bylo zajistit lepší tepelnou izolaci u teropodních dinosaurů. Následně se ale ukázalo, že se na něm dá létat! (Resp. plachtit - teprve další evoluce změnila původní peří na ptačí pera taková, jaká je známe dnes.)
Srdce. Tepová frekvence se u běžných sýkor pohybuje v závislosti na jejich aktivitě v rozmezí 450 - 1000 tepů za minutu.
Potrava. Drobní pěvci mají vysoký výdej energie a proto potřebují za den ulovit potravu odpovídající až 100% jejich hmotnosti (10-15g).
Mozek. Ptáci mají malý mozek, to je jasné. Nebo ne? Ukázalo se totiž, že hustota sítě neuronů je v ptačím mozku výrazně vyšší než v mozcích některých savců a dokonce i primátů. Více informací v na rozhlas.cz, výzkumu se věnují i čeští vědci.
Mozek. Gallupův zrcadlový test testuje měřítko zvířecí schopnosti uvědomit si sebe sama. Tímto testem prošli známí “chytrolíni” jako jsou lidoopi, delfíni, kosatky, sloni a… straka obecná. Ač test nesouvisí přímo s inteligencí, výsledek je to zajímavý. Jak to funguje se dozvíte zde na Wikipedii. Mimochodem, lidské dítě má šanci uspět teprve někdy mezi 1-1,5 rokem.
Mozek. Někteří ptáci dokáží překvapit. Vrány si při pokusech o získání potravy dokázali vyrobit jednoduchý nástroj. Při dalších testech různými kousky prokázali schopnosti odpovídající 5-7 letým dětem.